Úterý 26. 2. a 27. 2. 2013. Cesta z Čech do Španělska a první den ve městě Málaga, couchsurfer Oli
Tak je to tady. Poprvé ve Španělsku. Cesta probíhala hladce, po 15h jsem vyletěla z Prahy a po 17h byla v Barceloně. Seděla jsem u okýnka a stálo to fakt zato. Zasněžené hřebeny hor, miniaturní domečky v údolí, jezero a nad námi azurová obloha. Litovala jsem, že u sebe nemám foťák. V Barceloně jsem měla zhruba 1,5 hodiny čas. V letištní hale měli několik obrazovek, tak se dalo zkrátit čekání sledováním fotbalu. V 19h jsme vzlétli a opět jsem seděla u okýnka. Přehodil se se mnou chlápek, aby si mohl pokecat s kámošem. Sledovala jsem rudooranžový obzor a snažila se porozumět článkům ve španělském magazínu. V 20:30 jsme přistáli v Málaze. Pomocí obrázků a šipek jsem se dostala na vlakovou stanici, koupila lístek v automatu a vlakem se dopravila do Málaga centro. Trvalo to 13 minut a stálo 1,70 Eur. Napsala jsem couchsurferovi Olimu,že jedu a on mě přišel vyzvednout. Že by mi mohl vzít kufr ho ani nenapadlo. Zlatí Američani. Šli jsme asi 20 minut. Bydlí v 10. patře. Má svůj pokoj, koupelnu a obývák s kuchyní dohromady. Do koupelny jsem musela chodit přes jeho pokoj. Udělal houbový rizoto. Pak řekl, že ještě není tak pozdě, že bychom mohli jít ven, tak jsem si myslela, jak zajdeme na pivko, ale byla z toho hodinová procházka. Bydlí minutu od písečné pláže. Ráno jsem si dala k snídani lupínky s mlékem, čaj a v 10 už jsem byla venku. Oli zůstal doma, pracuje z domova, je to programátor her. Řikala jsem si, že na Španěla umí dobře anglicky, ani nemá přízvuk, tak jsem se ho zeptala, kde se učil. Vypadlo z něj, že je to Angličan, vyrůstal v Anglii a do Málagy se přestěhoval teprve před pár lety. Takže tak.
Poflakovala jsem se venku až do 19h, koupila španělskou simku vodafone, nějaký jídlo, pivko, časopis na procvičení a sedla jsem si na náměstí. Byla jsem se podívat nahoře u hradu. Nějaká babka po mě něco chtěla, já že co, ona stála na špičkách a sápala se po nějaký květině a ukazovala na mě, ať jí to utrhnu. Já že to není dobrý nápad, že by to neměla dělat – anglicky. Ona furt něco štěbetala. Uviděl to kytarista stojící opodál a začal na ní křičet, tak to babka vzdala a uraženě odpochodovala do autobusu. To bylo ráno. Odpoledne jsem k témuž hradu došla z druhé strany. Tentokrát jsem došla až ke vstupu, zaplatila 2,20 a šla dovnitř. Né teda dovnitř jakože pod střechu, žádná tam nebyla, ale do toho areálu. Moc hezký to tam bylo, samý uličky, schody, hradby, věžičky a krásný výhled na celou Málagu a moře. Tak jsem tam pobyla hodinu a pak šla pomalu zpátky, dala pivko, a směřovala jsem to zpátky k Olimu. Napadlo mě, že bych mohla něco uvařit, ale nevěděla jsem co a jak má vybavenou kuchyň, tak jsem nakonec nakoupila ovoce s tím, že udělám ovocný salát. Přišla jsem k němu v 19h. On že půjdem k někomu na grilovačku. Šli jsme nějak po 21h, svezli jsme se busem. Vzala jsem s sebou lahev vína, co jsem předtim koupila. Grilovalo se u Španěla na takovým velkým balkóně-terase. Chorizo, kuřecí, zelenina…Pijí tu červený víno s Fantou-koupí se to tu už smíchaný v plastový lahvi. Kromě Španělů tu byly i dvě Němky. Jedna tu je na stáži a druhá jí byla navštívit. Pak jsme se přesunuli dovnitř, protože byla kosa a hráli různý picí hry, na první pohled stupidní, ale byla u nich sranda. Pak jsme se přesunuli do města a navštívili tři různý diskotéky. Domů jsme se dostali kolem 5h. Jen co jsem zalehla, tak začala hrozná buřina, hromy, blesky, kroupy..Na některých místech ve Španělsku (i v Rondě) sněžilo.
